Obrazy

Z a m y š l e n í

Jan T. Kozák

Autorka obrazů, neškolená v oblasti obrazové tvorby, byla původně specialistka v oblasti IT. Před několika lety začala ze záliby stavět a oblékat nejrůznější originální loutky o výšce 60-70 cm, které s úspěchem vystavovala na kulturních akcích v západočeském klášteře Teplá. Pak ale začala své loutkové figury malovat a postupně rozšiřovala okruh svých námětů na historické postavy a příběhy, především příběhy biblické.Tak vznikly i její poslední – emocionálně velmi silně laděné obrazy s Kristem na jeho cestě z Pilátova paláce na popravčí vrch Golgotu. Obrazy nesou autorčin specifický rukopis: postavy jsou podány zjednodušeně, pozorovatel nemá potíže se postavy naučit a alespoň pohledem pohladit.

I přes zjednodušení struktury autorčiných kompozic (nebo právě proto?) nesou obrazy silný emotivní náboj, který autorka obrazů opakovaně akcentuje zpodobněním přímého pohledu do tváří účastníků vrcholného dramatu celé křesťanské věrouky: spása lidstva výměnou za obětování a krutou smrt syna Božího. Obrazy tak poskytují pozorovateli silný osobní impulz, který má přímou návaznost na neutěšený stav a chování současné lidské populace. Urgentnost a nezbytnost řešit tyto základní problémy světa podtrhuje autorka obrazů – zřejmě zcela vědomě – právě jednoduchostí svých kompozic.

Nakonec je třeba uvést i tu skutečnost, že obrazové kompozice H. N. přinášejí důležité údaje i o umělkyni samotné. Už sám výběr tématiky a údernost jejího nekomplikovaného, každému srozumitelného vyjádření, a nakonec i její úspěšná snaha nezaleknout se pochybností oslovit auditorium a sdílet s ním snahy řešit současné akty nespravedlnosti, pochybení a omylů dnešní doby, svědčí o síle osobnosti Hany Novákové. Na její budoucí obrazy se budeme těšit a budeme na ně s napětím čekat. 

A úplně nakonec: Obrazy Hany Novákové nejsou pro povyražení či zábavu. Jsou určeny k hlubokému zamyšlení. 

RNDr. Jan T. Kozák, CSc., (*1938), geolog a historik, absolvoval MFF UK Praha a vědeckou aspiranturu v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze. V rámci Fulbrightova programu (1994–1995) a českoamerického projektu (1997–2000) sestavil a v USA doplnil a uspořádal rozsáhlý soubor obrazů historických světových zemětřesení (před r. 1900). Publikoval řadu knih a monografií z oboru fyzikálního modelování šíření seismických vln a seismogenního rozrušování hornin a z oboru historické seismicity a přírodovědné i městské ikonografie.